Klášter
Klášter paulánů u kostela Nejsvětější Trojice
Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. z 1.11.1785; sloužil poté jako fara, škola a byty pro vrchnostenské hutníky a uhlíře a zbořen v roce 1959.Kostel je jedinečný také svou prostorovou koncepcí (kněžiště je otočeno k západu - to je kvůli třem pramenům stékajícím se pod oltářem a vytékajícím ve studánce u kostela).
Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly (Ordo minimorum, zkratka OM, hovorově pauláni nebo nejmenší bratří) je římskokatolický řád založený svatým Františkem z Pauly a schválený papežem Sixtem IV. roku 1474. V Česku měli klášter u Nové Bystřice. Stavba postavená v letech 1501-7 byla 22. července 1533 vypálena novokřtěnci, ale po r. 1626 postavena znovu. Roku 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a v r. 1959 zbourán. Dnes v obci jako pozůstatek kláštera stojí už jen kostel Nejsvětější Trojice, jenž byl na místě starého kostela postaven v letech 1668-1682, a tzv. Červená chodba přiléhající ke kostelu. V současnosti řád v Česku sídlí ve Vranově u Brna.
Stejně jako jiné mendikantské řády (s výjimkou kapucínů) přebírají také pavláni starší stavby, ale kromě staroměstského vznikly jejich konventy v Čechách jako novostavby "od základů". Svým umístěním se přece jen liší od jiných mendikantských klášterů, nepochybně zásluhou poustevnického zaměření řádu. Vyhledávají (již od svého prvního pozdně gotického konventu v Kuklově) spíše místa na samotě, vzdálené od měst nebo alespoň jejich center. Na rozdíl od bosých augustiniánů se pavláni nesoustřeďují ani kolem významných poutních míst.
Paulánská architektura se v základní dispozici nevymyká běžnému schématu staveb žebravých řádů, ale přesto jejich kostely většinou vynikají pozoruhodnou dispozicí a také poměrně bohatým vybavením, v kontrastu s prostotou konventních budov. Pokud existovala pravidla omezující stavbu, jistě se netýkala chrámů, procházejících proměnou odpovídající současným trendům slohového vývoje. Nepochybně také proto patří jejich konventní chrámy v 17. a na počátku 18. století k těm nejzajímavějším, které v Čechách vznikly. Podíl na tom patrně neměli řádoví stavitelé, které nelze doložit, ale laičtí architekti. Pro paulány pracoval Giovanni Domenico Orsi, jistě v Klášteře u Nové Bystřice a s velkou pravděpodobností i ve Světcích u Tachova a dále i Pavel Ignác Bayer.
Pokud lze soudit z nedostavěného pozdně gotického kostela v Kuklově, mívaly starší pavlánské chrámy trojlodní dispozici a takové půdorysné členění přežívalo i během raného baroka (Světce).
Vzájemné položení konventu a kostela je u většiny domů tradiční, kostel uzavírá jednu stranu čtvercového rajského dvora. Vyjma Kuklova vznikaly všechny další paulánské konventy v poměrně velmi krátkém časovém úseku let 1655–89 a do určité míry se jim stal vzorem paulánský komplex ve Vídni (1627–51). České konventy mají převážně dvoutraktovou dispozici, pouze někde – podle větší šířky jednoho z křídel – existoval typický trojtrakt s celami řeholníků. Skladba vždy zaklenutého přízemí se neliší od jiných mendikantských klausur. Zaujme pouze refektář, umístěný většinou při zadním (východním) křídle, z něhož však neobvykle vystupuje celým objemem. Takto disponovaný refektář, dobře osvětlený ze dvou stran, se objevuje již v pozdně gotickém Kuklově. Někdy bývala před refektářem předsíň. Protože se nezachovaly žádné původní pavlánské plány, neznáme dispozici klášterních kuchyní, jistě nevelkých. Nelze dobře odhadnout ani velikost jednotlivých cel, patřících asi k nejmenším.
Přestože vnější fasády paulánských konventů mají běžně velmi prosté fasády, nalezneme tu přece jen jednu výjimku. Průčelí paulánského konventu na Starém Městě pražském se vzhledem blíží spíše palácovým stavbám. Základní členící schéma si tu pauláni vypůjčili z jesuitských staveb, včetně vysokého pilastrového řádu a spojení oken mezi suprafenestrami s parapety.
Zdroj: wikipedie, PhDr. Pavel Vlček, Encyklopedie českých klášterů, LIBRI 1997
