obce v regionu

Region Česká Kanada je z našeho pohledu dán historicky, byl dlouhodobě formován Krajíři z Krajku, pány z Hradce a Landštejna a nástupnickým rodem Slavatů až po Lucie Otýlii z Hradce.

Po úmrtí Otýlie z Hradce (1633) přešel veškerý majetek na manžela Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, nejvyššího kancléře Království českého a byl jím v kompaktním tvaru udržován, doplňován. Region tak byl utvářen do kompaktního tvaru více než 550 let.

Když J.A.Trpák vyslovil název Česká Kanada pro Jindřichohradecko a přiřazoval výletní místa, zřejmě si neuvědomil, že se pohybuje právě v území formovaném i rodem Slavatů v kompaktním tvaru , jehož jednotlivá místa/obce zpravidla nesou ve svých symbolech růži.



DAČICE

V letech 1339-1348 bylo dačické panství v majetku pánů z Hradce, již v r. jsou připomínány jako město. Když v roce 1459 vymírá starší linie pánů z Hradce, zboží dačické kupuje Volfgang Krajíř z Krajku. Přesto z tohoto poměrně krátkého období pánů z Hradce zůstala ve znaku města zlatá růže pánů z Hradce.

DEŠTNÁ

Nejstarší držitel Deštné byl Oldřich I. Z Hradce. (baron de Novadomo), jehož děd Jindřich založil v letech 1205-1237 Jindřichův Hradec. V r, 1693 zdědila panství dcera Ferdinanda Viléma Slavaty Marie Terezie, později provdaná za hraběte Arnošta Fridricha Windischgreatze a panství Červená Lhota , tedy i Deštná až do roku 1755, kdy jej v dražbě koupil František de Paula, svobodný pán z Gudenus.

CHLUM u Tř.

V roce 1508 postoupil Petr z Rožmberka Chlum Kunrátovi Krajíři z Krajku. V roce 1520 je již jako majitel chlumeckého panství v souvislosti s výstavbou rybníků uváděn Volf Krajíř. V držení Krajířů bylo panství však jen do roku 1575, kdy bylo prodáno Janu Staršímu z Lobkovice. Ten je v roce 1597 prodává Radoslavovi ze Vchyně a Tetova. A od něho je v roce 1615 koupila Lucie Otylie Slavatová, manželka Viléma Slavaty.Rod Slavatů Chlum držel do roku 1693.

KARDAŠOVA ŘEČICE

Mezi nově založené osady patřila zřejmě i Řečice, vysazení při drob-ném vodním toku/říčce = řečici) někdy za prvních pánů z Hradce Jindřicha (1205 - 1237) či Vítka (1223 - 1259). Když po meči vymřel rod Slavatů, přebrala městečko hraběnka Marie Götzová.

LANDŠTEJN

Přemysl Otakar I. ve snaze zabezpečit zemské hranice budoval na sporných územích strážní hrady. Na zemské stezce přímo proti staršímu, snad stejnojmennému hradu rakouských pánů ze Zöbingenu, byl založen královský hrad Landštejn. Z rukou panovníka získali hrad po polovině 13. století Vítkovci - páni z Landštejna, kteří se stali jedním z nejmocnějších rodů v království. Za vlády Viléma z Landštejna patřila rodu kromě Landštejna i Třeboň, Lomnice, Nové Hrady, Hluboká, Bystřice, Trhové Sviny, Lutová a Borovany. Landštejn je dominantou Přírodního parku Česká Kanada, průsečík turistických tras, cyklotras, vyhledávané místo mnohých návštěvníků České Kanady.

NOVÁ BYSTŘICE

od Vítkovce Sezemy z Landštejna, přes jeho vnuka Vilém z Landštejna, později rádce Karla IV. přes Krajíře k Lucii Otýlii z Hradce a rodu Slavatů a srdce Adama Paula Slavaty, zazděné v noovobystřickém kostele.

KUNŽAK

Königsecke znamená král, královský a druhá část ecke - kout, hrot, tedy královský klín do panství Vítkovců. V této době náležel Kunžak ke královskému městu Telč. Za vlády Jana Lucemburského získal roku 1339 Oldřich z Hradce telčské panství včetně Kunžaku směnou za moravský Bánov. Po úmrtí mužské linie Slavatů, přešel Kunžak na Marii Barboru, provdanou za hraběte z Lichtensteina.

NOVÁ VČELNICE

Za válek mezi Jiříkem z Poděbrad a panskou jednotou byla podle některých zpráv Včelnice roku 1467 za Vojslavských vypálena Zdeňkem z Hradce, nedlouho poté ji však získali Vencelíkové z Vrchovišť, kteří nechali původní tvrz okamžitě opravit a rozšířit.

POČÁTKY

Majiteli Počátek se v r. 1389 stali Páni z Hradce, poté, kdy po vymření po meči přešlo dědictví hradecké na rod Slavatovských. – 26. června 1604 městská rada počátecká oslavila nástup Lucie Otýlie v J. Hradci. V r. 1691 sňatkem Anny Lucie Slavatovny s Adolfem Vratislavem ze Štenberka připadly Počátky rodu Štenberskému, který jím vládl až do r. 1783.

SLAVONICE

Vítek, syn Jindřicha z Hradce, získal od krále Václava I. roku 1241 blíže nespecifikované statky na Moravě, přičemž nejstarší je doložená listina z 20.9.1260 o Slavonicích. Slavonice sdílely osudy pánů z Hradce, nastupujícího rodu Slavatů až do předání zpřízněnému rodu Lichtenštejnů.

STRÁŽ n/N.

Přes četné vlastnické převody mezi Vítkovci získal panství strážské v r. 1596 Adam z Hradce až přešlo přes Otýlii Lucii Slavatovou na její potomky, až poslední Jan Karel Jáchym, klášterním jménem Karel Felix, generálem řádu karmelitánského v Římě nechtěl z Řádu vystoupit, tak panství připadla dědicům po přeslici a tím přešlo na Šternberky.

STRMILOV

Za městečko byl vyzdvižen Heřmanem z Hradce.Roku 1354, kdy padlo právo primogenitury (dědí pouze nejstarší syn), se dělil majetek zemřelého Oldřicha z Hradce. Starší syn Jáchym dostal Jindřichův Hradec a jeho mladší bratr Zachariáš dostal Telč. Strmilov připadl k telečskému panství Zachariáše z Hradce. V roce 1604 vymřel rod pánů z Hradce a jejich panství zdědil Vilém Slavata sňatkem s poslední dědičkou Lucií Otýlií z Hradce. V roce 1683 došlo ke znovu ke změně dynastie.Poslední Slavata, Karel Felix, odmítl opustit karmelitský řád a majetek Slavatů byl tedy rozdělen mezi jeho pět sester. Jindřichův Hradec získal Heřman Černín, Telč, Studenou a Kunžak se Strmilovem zdědili Lichtensteinové, od r. 1796 Podstatští, kteří přijali jméno Lichtenstein.

STUDENÁ

Studená původně patřila hradeckým pánům, ale Jan ml. z Hradce ji prodal roku 1365 za sumu 177 kop a 51 grošů Dětřichovi z Obrataně.Po několika dalších majetkových převodech patřila od r. 1557 do Telčského panství Zachariáše z Hradce. Poté, co zemřel Jáchym Oldřich, poslední mužský člen slavného rodu pánů z Hradce, majetek přešel na jeho sestru Lucii Otýlii z Hradce, která se provdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a i dále Studená sdílela společné majitele s Telčí až do roku 1849

TELČ

Oldřicha III. z Hradce vyměnil panství Telč za panství a pohraniční hrad Bánov (pod Uherským Brodem) v r.1339 a tím započala éra pánů z Hradce, která pokračovala přes mimo jiné Menharta, Zachariáše, Jáchyma atd. až k Otýlii Lucii Slavatové a následně do rukou zpřízněného rodu Lichtenštejnů.

ŽIROVNICE

První konkrétní písemná zmínka je v listině Oldřicha z Hradce z roku 1358, který přijal za spolumajitele svého bratra Heřmana. Roku 1564, již po dosažení své plnoletosti, Šebestián celé žirovnické panství právě Jáchymovi z Hradce za 10.000 kop prodal. Tím se podruhé stal majetkem pánů z Hradce. Po úmrtí posledního pána z Hradce dostala Žirovnici Anna Lucie Slavatovna, provdaná Šternberková. Manželem Anny Lucie byl říšský hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka a tak se Žirovnice stala r 1693 majetkem Šternberků. Šternberkové patřili mezi nejvyšší šlechtu habsburské říše.