Café

Když se řekne KAVÁRNA,……

představíme si místo klidu s různě pestrou nabídkou laskomin a dalších dobrot, především však s dobrou kávou, místo, kde se lidi rádi potkávají, kde mohou posedět v příjemném prostředí a nerušeně vést i akademický rozhovor.

Kaváren, kde se podává pouze výborná káva, voní doutníky z Hondurasu a popíjí se kanadská whisky, je poskrovnu.

Tajemství kávy není pouze v kávě, ale ve vaší schopnosti vnímat  množství vůní a nuance různých chutí kávy, které jsou odvislé od původu kávových zrn, jejich kvality a odrůdy, od kvality pražení, míchání správného poměru Arabiky a Robusty, od kvality mlýnku, kávovaru a způsobu přípravy.

Tajemství dobré kávy začíná v atmosféře místa a servisu. Je ukryto ve schopnostech baristy, kvalitě porcelánu, způsobu servírování, na kvalitě prostředí a na mnoha dalších faktorech. Z průsečíku těchto podmínek je vykouzlen lahodný nápoj, který ve vás vyvolá prvky závislosti.

Kdo by ji nepil? Pití kávy je spojeno s časem relaxace, odpočinku, je požitkem, který si můžete dopřávat po celý život a přináší mnohé inspirace.

Kdepak je ta Loosova kavárna s šachovými stolky? Taková ta šachová kavárna s nesčetnými partiemi o kávu či kavárna jako politický klub, kavárna s čítárnou, kavárna s cukrárnou, kavárna a horká čokoláda …..

Dobu internetových kaváren máme za sebou. Dnes je samozřejmostí wi-fi, které nám nahrazuje dříve obvyklé kavárenské Lidovky, samozřejmostí je espresso, frappé, džus, zákusek, podbarvení jazzíkem a hlavně atmosféra a genius loci.

 „Pitím kávy rovnýma nohama do ráje“. Na základě této filosofie se v Mekce množily kavárny, kterým se říkalo „domy poznání“ nebo také „škola moudrosti“. Zákazy pití kávy na sebe nedaly dlouho čekat. Pití kávy se trestalo, na kávu byly uvaleny daně, přesto se pití kávy rozšiřovalo po celé Evropě.

 „Káva působí povzbudivě na sílu myšlení, vzniká po ní touha tvořit, dostavuje se vír myšlenek a představ a to jsou spouštědla, či jak se tradovalo „hnízda revoluce“.

V Evropě snad byla první kavárna zřízena v Benátkách v roce 1625, před tím 1554 v Instanbulu a 1650 otevírá jistý JACOBS kavárnu v Oxfordu.

Do Čech přivezl první zmínku o kávě jako lahodném nápoji Heřman Černín. (*24. 7. 1576 – † 7. 3.1651) Který velvyslanec udělal víc?

V roce 1598 se se svým přítelem Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic a se svým bratrem Divišem vydal na cestu do Jeruzaléma, kde byl také 16. 9. 1598 pasován na rytíře Božího hrobu. V roce 1599 byl Rudolfem II. jmenován komořím nad stříbrem. V roce 1610 byl povýšen do stavu rytířského a panského. V roce 1616 je již komořím arcivévody Ferdinanda, císařským radou a hejtmanem Starého Města pražského.

V letech 1616-1618 byl velvyslancem u sultána Achmeta a později, ve věku svých 70. let, v letech 1644–1645 byl podruhé jmenován císařským vyslancem k sultánovi Ibramimovi II.  Poté co jeho mise opět uspěla, byl roku 1645 jmenován do úřadu místodržícího v Království českém a nejvyšším sudím zemským r. 1648 – 1649, nejvyšším komořím r. 1650 a nejvyšším hofmistrem až do své smrti 7. března 1651.  Byl to Heřman Černín, kdo v roce 1627 vylepšil rodový znak R M F (R = Rudolf II., M = Matyáš, F = Ferdinand II. a III. na císařů a králů českých, kterým hr. Heřman své služby prokázal).     

V Praze byla otevřena první kavárna v roce 1688.         

A již v roce 1698 v Jindřichově Hradci podával kávu pokřtěný Turek. A tak jsme se již podruhé v tomto historickém exkurzu dostali do České Kanady, do regionu, který navštěvujeme k relaxaci, odpočinku, pro klidné a příjemné prostředí krajiny.

Není záměrem hodnotit kavárny. Pojem „kavárna“ je sám o sobě velmi zapeklitý. V širokém spektru kaváren má každá jiného ducha, jinou atmosféru.

Nemůžeme vstupovat do role hodnotitele. Pravdou však je, že espresso vytlačilo turka, že kávová kultura je na vzestupu, že přichází nové směsi, nové chutě, výběrové kávy, vrací se horká čokoláda, ale též kvalitní čaje, míchané nápoje a další dobroty.

V regionu České Kanady není příliš specifických kaváren, proto budeme uvádět místa, kde je možné posedět v příjemném prostředí a dát si i dobrou kávu, protože bez dobré kávy není završena návštěva regionu České Kanady.

Světový den kávy

Ve světě je tímto dnem 1. říjen. Tento den je i dnem lékařů a taktéž dnem cyklistů. A cyklisté, …ti jsou přece krví České Kanady.

Den kávy v České Kanadě

V České Kanadě nemůže být dnem kávy jiný den, než den narození Heřmana Černína z Chudenic.

Jan Humprecht Černín, pán na Landštejně (1668-1685) a ambasador u republiky Benátské je tím Černínem, který nechal postavit Černínský palác.

Černínové jsou nástupnickým rodem po Vilémovi Slavatovi a s Vilémem začíná příběh České Kanady. Další  informace je možné nastudovat při dobré kávě.

Není možné nevzpomenout rod Černínů v jejich přínosu pro rozšíření kávové kultury v Českých zemích a pro nástupnictví po rodu Slavatů v příběhu České Kanady vzpomenout výročí narození Heřmana Černína, vyhlášením Dne kávy v České Kanadě.

Den (C.K.) kávy je tedy 24. červenec (narození Heřmana Černína), a C.K. je zkratka jak České Kanady, tak v tomto případě i  Černínovy Kávy.



ČERNÍNOVA KÁVA

Den kávy v České Kanadě neboli Černínova káva, byl vyhlášen dne 26.7.2014 v srdci České Kanady, na Rožnově. Tímto dnem bude vždy sobota po výročí narození Heřmana Černína (24.7.), event. sobota před, bude-li tímto dnem neděle.