příběh

Spojení dvou místopisných názvů do pojmenování jednoho regionu je zpravidla používáno při kolonizaci území a pojmenování anektovaného území (např. Belgické Kongo, Francouzská Quinea, Španělské Nizozemí, atd.). 

 

Co nám však z této dedukce a slovního pořádku vyplývá: “že by historicky české území mělo být Kanadské a kolonizováno Čechy?“

Počátky kolonizace regionu se datují k 12. stol. Z historie víme, že území Kanady, jak je známe, bylo kolonizováno mnohem později. Ještě v atlase (zámecká knihovna Dačice) z roku 1730 je z území Kanady zakresleno pouze východní pobřeží.  Je tedy vyloučeno, aby české území někdy v minulosti mohlo být kolonizováno kanadským živlem.  

Víme však, že území Severní Ameriky bylo kolonizováno soupeřením Španělů s Portugalci, Holanďanů, Francouzců a že převahu nad oslabenými Hispánci získali Angličané.

Také víme, že centrální část dnešního území Kanady, tedy jednu třetinu vymezenou povodím řek vlévajících se do Hudsonova zálivu spravovala Hudson Bay Company a že toto území bylo pojmenováno „Země Prince Ruperta“ po prvním guvernérovi Hudson Bay Company, po kterém se dodnes jmenuje v Kanadě řeka, město a další místa. Orientační zákres Země Prince Ruperta  do mapy Kanady:

 

A víme také, že princ Rupert byl vnukem anglického krále Jakuba I. Stuarta a že jím není nikdo jiný než Ruprecht Falcký, vévoda z Cumberlandu, syn  českého krále Fridricha Falckého a královny Alžběty Stuartovny, narozený v Praze.

A tak jsme při hledání názvu regionu dostali po 49. rovnoběžce a přes dějinné souvislosti do Kanady a Anglie.

A také nesmíme opomenout to, že v témže čase patřilo novobystřické panství Slavatům, že Vilém Slavata jako nejvyšší kancléř Českého království byl velmi vlivnou osobou, že jeho jméno není nadarmo napsáno zlatým písmem na budově Národního muzea vedle jména Karla IV., Komenského, Husa, Balbína a dalších a že také ve svých studiích poznával Evropu a Anglii. Byl uznávanou osobou, vlivného postavení, ale také fanatické mysli, vrstevník Albrechta z Valdštejna a také dalších osobností Evropy té doby např.  švédského krále Gustava II., J.A.Komenského,  Albrechta z Valdštejna, kardinála Richelie, Olivera Cromwella, Ferdinanda II., a dalších.

A tak si musíme položit otázku:  „Je vyloučeno, že by se Vilém Slavata nemohl dohodnout s dobyvačným Ruprechtem na kolonizaci severní Ameriky?“

Pokud si odpovíme tak, že vyloučeno to není, tak z logického sledu nám vyplyne, že právě to Ruprechtem anektované území se mělo z dohody dvou vlivných a zcela v duchu běžných kolonizačních praktik o pojmenování kolonizovaného území jmenovat Česká Kanata. (Kanada je již jenom upravený původní indiánský název „Kanata“).

Že se tak nestalo, také není divu. Dohody se neplní a košile byla a je stále vždy bližší než kabát. Takže z naší dedukce vyplývá, že když se nepodařilo pojmenovat vzdálené území Českou Kanadou, nechť se tak jmenuje území, jehož srdcem je hrad Landštejn a nechť jej máme pro radost a potěšení, vzpomínku a připomenutí Kanady a bohaté naší i Evropské historie.

Až sem nás v úvahách dovedla 49. rovnoběžka, na které leží jak Česká Kanada, tak i Kanada. A jak jsme si všimli, všechny prvky se nám promítly již do zjednodušeného  historickém vymezení - od  sjednání sňatku anglického krále s princeznou Annou po zabavení hradu Landštejna pro vztah k Fridrichu Falckému a to vše na stabilní pozici 49. rovnoběžky.

Rupertova země je nesmazatelně spojena s českým prvkem a je také připomínkou toho, že dějinné události se mohly vyvíjet i jinak. I proto je nám ta velká země na druhém konci 49. rovnoběžky bližší.     

Při příležitosti návštěvy Její Excelence Valerie Raymond, velvyslankyně Kanady v regionu České Kanady, byl Ruprechtu Falckému symbolicky předán Certifikát čestného držitele klíče od České Kanady Im Memoriam.

Poté ke dni Kanady byl tento certifikát svěřen do úschovy velvyslanectví Kanady v Praze na čestné místo do česko-kanadského koutku velvyslanectví Kanady.