Zuzana Krajčovičová

Není možné nezačít Besídkou. Slavonický rodák zvaný Žampič, jeden z členů divadla Sklep, přivedl celou partu do Slavonic na počátku léta 1988.  A tím vše začalo.

Euforie roku 1989 se rychle přenesla i do Slavonic a zahltila ospalé město inspirací z Prahy i z ciziny. Tak začala renesance renesančního města.

Ze zakoupeného domu vznikl spontánně bar jako sklepácké zázemí a po první fázi rekonstrukce v polovině roku 1990 byl dům pojmenován po divadelním pásmu Besídka. S Besídkou vznikly letní dílny rozličného obsahu. Množství návštěvníků dílen a aktivit Besídky zakotvilo ve Slavonicích a vneslo do města neopakovatelného ducha a náboj spojený s porevolučním obdobím. 

Besídka změnila Slavonice, změnila vnímání a ducha nových generací. S Besídkou je spojeno mnoho jmen.Z místního pohledu jsou to Žampič a ti další.

Vedle Žampiče, jako místního vizionáře jsou to zejména Jan Boháč a  Kryštof  Trubáček a dále Ivan Kušiak, David Vávra, Petr Koutecký, Martin Ceplecha, Zuzana Krajčovičová a desítky dalších, kteří od zrodu Besídky přivedli v úspěšné vlně dosídlení do Slavonic řadu umělců, kteří městu vrátili sebevědomí.

Besídkou to začalo a z této líhně vznikla Maříž. Dnes jsou Slavonice známy jako renesanční příběh, sklípkové klenby, sgrafita, Besídka, Maříž, Spolkový dům.

 

Obsáhlé laudatio lze stručně a nejlépe vyjádřit ve formě indiánského jména, jako .................„ten který“.

Kdo je Zuzana Krajčovičová?

….ta z přistěhovalých, která vytvořila slavonický design a obohatila město svým výtvarným rukopisem.