Michal Kotyza
Rybníky jsou fenomén, spoluutváří krajinu, mnohé existují více než 1000 let. Jindřichohradecko stálo u zrodu rybníkářství v Českém království, bylo odnepaměti protkáno těžko propustnými blaty, močály a rašeliništi. Zdejší území obdržel Vítek z Prčic (†1194) od krále Vladislava II. (1140-1170), po jehož boku bojoval. Jeho vnuk Vítek z Hradce (1223-1259) si uvědomoval potřebu odvodnění a osídlení, pozval na Jindřichohradecko řád německých rytířů, kteří již měli bohaté zkušenosti s vysušováním močálů a budováním menších rybníčků.
Zásadní vliv pro rozvoj zdejšího rybníkářství byla pol. 14. století a s tím spojené válečné výpravy Oldřicha III. z Hradce (1299-1349) po boku Jana Lucemburského. Oldřich poznal ve Francii na tamějších rybnících výpustné zařízení a kamenné tarasy, které do té doby na svých hradeckých rybnících neviděl, začal se zaváděním těchto inovačních prvků na svém rybničním panství.
Roku 1356 vydal Karel IV. (1346-1378) majestát ke stavům a měšťanům, ve kterém nabádá budovat za státní peníze nové rybníky v Českém království a Jindřichohradecko šlo příkladem, v 15. a 16. století přichází na Jindřichohradecko tzv. Zlatý věk rybníkářství.
Roku 1604 přebírají na téměř 100 let zdejší rybníky noví majitelé – rod Slavatů, po nich v roce 1693 přebírá pomyslné žezlo nad zdejším rybničním panstvím noví rod Černínů. Ti obnovili zrušené rybníky a roku 1790 se dočítáme, že tehdejší hradecké panství disponovalo 111 rybníky o výměře 1 841 ha.
V Knize Rybníkářství na Jindřichohradecku , která pojednává o jejich historii, stavitelích, legendách se prolínají historická data s Krajíři z Krajku Stanislavy Novákové a rovněž Luďka Jirásko v publikaci Česká Kanada. Atmosféru mnohých zachytil fotograf Jiří Tiller a dalo by se říct, že všechny čtyři publikace jsou kapitoly jedné knihy.
Kdo je Michal Kotyza?
…je ten, pro kterého se profese stala vášní, díky níž se ponořil do studia historie vzniku jednotlivých rybníků, stavitelů, panujících rodů a díky němuž získáváme ucelenější pohled na region České Kanady.
