Lázně Sv. Kateřiny

 

Páni z Hradce budují letohrádek a lázně

,,K pramenům zajížděli i páni z Hradce. Adam I. z Hradce v letech 1507 až 1531 často se svou družinou navštěvoval zámek Žirovnici a odtud zajížděl k pramenům. Nechal zde zbudovat letohrádek a lázně, tehdy zvané „Dobrá voda“. Panská rodina se sem rovněž uchylovala v době morových ran léta páně 1557. Dále doloženo jest, že kolem roku 1553 u lázní a kostela Svaté Kateřiny bydlel poustevník jménem Hanzl, který pečoval o  ,kostelík Sv. Kateřiny na poušť a jeho okolí a od hradeckých pánů pobíral deputát. Uvádí se, že měl i zázračné zjevení.''

Kratochvíle paní z Rožmberka

,,Paní Anna z Rožmberka (+ 1580), vdova po Jáchymovi z Hradce, který se roku 1565 utopil v Dunaji, ráda užívala vodu z pramenů sv. Kateřiny a vozila si vodu s sebou zpět na zámek ve zvláště pro tento účel vytvořených sklenicích od skláře v Senotíně.

Pokud byla v Žirovnici, odjížděla do sv. Kateřiny i se svou čeledí. Například 25. 1. 1572 se zde setkala se svou sestrou Evou, hraběnkou Zlenskou, a pouze za jediný den tady utratila za snídani a oběd 2 kopy, 4 a půl groše, 6 a půl denáru, což v přepočtu činilo asi 15.000,- Kč. ''

Přestavba kostela do barokního slohu

,,Již roku 1594 Adam II. z Hradce jindřichohradeckým jezuitům potvrdil práva ke kostelům na celém panství a tito je spravovali až do roku 1773 též filiální kostel i s přilehlými lázněmi. V roce 1730 prošel kostel barokní přestavbou do dnešní podoby, která byla připisována Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.''

Vrcholné období lázní

,,Na přelomu 19. a 20. století zažívají lázně sv. Kateřina svůj největší rozkvět. Restaurace a taneční sál lákají i zdravé návštěvníky. V této sezóně přijíždějí ordinovat do lázní sezónní lékaři a mezi nimi tehdy byl i otec bratří Čapků MUDr. Antonín Čapek, který sem přijel i s celou rodinou. Právě tehdy roku 1899 se v lázních léčil i F. X. Šalda. Z dalších význačných hostů si zde roku 1877 léčil své nemocné nervy Julius Zeyer, který zde sepsal povídku ,Dobrodružství Madrány'. V této době se lázně pyšní ruskými lázněmi a dle nejnovějších výzkumů světelnými a elektrickými lázněmi, kterými se jiná léčebná místa ztěží honositi mohou. Součástí léčby byla i tělesná práce - pacienti kosili louky, sušili a sváželi seno, každý den museli vykonat procházku na statek, nadojit a pít čerstvé mléko.''

Lázně doporučoval J.A. Trpák pro výlety Českou Kanadou.

 

Zdroj: lázně Sv.Kateřiny

Lázně nyní