Dřevo_Horní Pěna
Pěněnský (75 ha), v regionu známý spíše jako Dřevo, jak je druhotně rybník nazýván, se nachází bezprostředně nad vesničkou Horní Pěna. Prvně je zmiňován 20. 4. 1437 v přátelské úmluvě Menharta z Hradce a Jana z Hradce, kde se píše o možném povýšení rybníka Pěněnského.
Lze tedy říci, že rybník již existoval před tímto datem a patří k těm vůbec nejstarším na Jindřichohradecku. Původně byl menší rozlohy a taras (ochrana hráze před vlnobitím) byl ze dřeva. Odtud pojmenování Dřevo (něm. Holzwehr).
Černínský archivář Fr. Teplý, který se intenzivně zabýval historií Hradeckých rybníků, si ve svých záznamech poznamenal, že hráz rybníka podává obraz podoby staveb, datující se do doby Karla IV. (1316-1378), kdy až na malé výjimky leží všechny rybníky v údolí a vyznačují se velmi krátkou, zato robustní hrází, která je schopna zadržet veliké množství vody.
citace: „Stojí-li rybník na sucho, můžeme pozorovati, že ode dna pozvolně na obou koncích hráze terén stoupá a že vlny nemohou přímo do tarasu bíti“. Tuto zmínku lze také brát za jednu z vlastností, která dokládá existenci rybníka již ve 14. století. Je zde také zmiňován taras, který je nedílnou součástí návodní strany hráze. Plní funkci jakéhosi obranného valu před dotírajícími vlnami, které doráží na udusanou zeminu v hrázi. V té době byl dozajista vyhotoven z dřevěných klád, které se systematicky usazovaly do řad a proplétaly se chvojím. Z doby, kdy „celá“ hráz byla z dřevěného materiálu pochází pojmenování rybníka - DŘEVO.
Záznamy také mluví o špatné dřevěné rouře (troubě), která zlobila několik generací majitelů. Rybník často trpěl nedostatkem vody, která se ztrácela díky špatnému spojení jednotlivých dílů dřevěných trub. Výměnu rozkázal až hrabě Prokop Černín (1726-1777) roku 1737. První normace, úřední stanovení přípustné hladiny rybníka, proběhla roku 1879.
