Vilém Slavata, 440 let od narození
Datum: 28. 11. 2012
440 let od narození Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572). Byl vychováván nejprve Alžbětou Slavatovou z Hradce a později u svého strýce Jindřicha na Kušumberku. Roku 1597 přestoupil od Jednoty bratrské ke katolictví.
Byl spojenec Rudolfa II., od roku 1600 císařský komoří a dvorský maršálek, od roku 1604 purkrabí karlštejnský. Odpůrce Majestátu Rudolfa II. V letech 1609, 1611 dvorský sudí, od 1612 prezident komory, roku 1615 nejvyšší sudí zemský. Podporoval zvolení Ferdinanda II. českým králem, v období 1617-19 královský místodržící v Čechách.
Dne 23. května 1618 se stal obětí třetí pražské defenestrace. Byl odpůrcem poněmčování země a cizí šlechty, která se obohatila na konfiskacích. Od roku 1621 byl říšský hrabě, roku 1622 tajný rada, v roce 1627 nejvyšší číšník. V období 1623 - 28 nejvyšší komorník Českého království, od roku 1628 nejvyšší kancléř. V roce 1629 získal všechny výsady rožmberského a hradeckého rodu (vladařství, první místo na sněmu po knížatech), roku1630 palatin, roku 1643 obdržel Řád zlatého rouna. ........a další souvislosti.
Více k danému období ve třech krátkých dokumentech:
O habsburském řádu Zlatého rouna lze konstatovat, že byl výjimečným vyznamenáním, udělovaným příslušníkům starých evropských rodů, kteří se zasloužili o habsburskou dynastii. Řád byl nošen pouze na řetězu, později z důvodu velké váhy kolany rozhodl císař Karel V., aby byl nošen na červené stuze kolem krku a řetěz byl vyhrazen jen pro řádové slavnosti. Řádovým svátkem je den sv. Ondřeje (30. listopadu), patrona řádu, kdy jsou také přijímáni noví rytíři.Jedním z posledních rytířů byl v roce 2007 jmenován Karel Schwarzenberg.
