V České Kanadě se narodila jazzová zpěvačka
Datum: 07. 08. 2011
Pastor Jakub Pelegrin byl ze svého náhrobku svědkem toho, že v České Kanadě se narodila jazzová zpěvačka.
Po ocenění v Kanadě, kde slavonický pěvecký soubor Viva la bella, jako poslové 49. rovnoběžky vystupoval v r.2010, se nyní Josefína Žampová předvedla s jazzovým souborem Antonína Vidláka z Brtnice.
Swingový večer v zákoutí Panského domu, před křížem a pod strohou štítovou stěnou farního kostela, v prostoru uzavřeném kavárnou byl skvělým prostředím pro tu „dekadentní a buržoazní hudbu“.
Skvělé swingové vystoupení bylo též pozdravem, vyslaným Dannymu Josefa Škvoreckého do Toronta, ale na druhé straně také předělem v dosavadní renesanční obrodě města.
Příchod swingu do Slavonic předjímá nový rytmus, další jazzová a bluesová vystoupení, novou fázi renesance, na které se bude již významně podílet generace, ovlivněná Besídkou.
V průběhu vystoupení bylo možné obejít krček mezi náměstími a poslechnout si jak mezi renesančními fasádami domů prochází swing a umocňuje tak atmosféru sobotního podvečera.
A jestliže bylo před několika dny připomínáno 20. let Maříže, je třeba říci, že nebýt Sklepa, nebylo by Maříže.
Ze Sklepa zpět do Slavonic, to byla cesta Zdeňka Žampy a na něj a na Besídku navázané sítě sklepních vztahů, která se geometrickou řadou znásobila a způsobila v zastydlých Slavonicích renesanční průvan.
Nelze vyjmenovat všechny, ale ve strohém výčtu je třeba zmínit Davida Vávru, Jana Boháče, Kryštofa Trubáčka, Annu Fárovou, Vláďu Mertu, Zuzanu Krajčovičovou, Martina Ceplechu, Petra Velkoborského, Terezu Kuhnovou, Jiřího Netíka, Viktora Stoilova a další, vstupující již do nového podhoubí a prostředí, nikoli svatého Slavonického ducha.
Není možné nepřipomenout zejména Olgu Žampovou, jejíž iniciativy se prolínají mnohými i nepostřehnutelnými regionálními aktivitami, ku prospěchu obce a jejichž další výron a nový náboj lze očekávat s otevřením Spolkového domu.
