„Sdílení aut“ Kanaďané zavedli v roce 1994
Datum: 04. 02. 2007
V řadě zemí si již občané včetně motoristů uvědomili vysokou cenu, kterou platí za komfort poskytovaný automobily. Jednou z cest, jak omezit ekologické a finanční dopady individuální automobilové dopravy je tzv. sdílení aut (car sharing, autopartage).
Jedná se o modernější a pohodlnější verzi používání aut z půjčoven. Firma či sdružení vlastní automobily, které dává k dispozici abonentům na vyhrazených parkovištích ve městě. Fakturuje jim pak poplatky za počet ujetých kilometrů a čas strávený za volantem.
I když musí uživatelé této služby většinou také platit paušální měsíční nebo roční poplatek, do určitého počtu kilometrů ročně (10 – 15 000 km) je to vyjde stále levněji než mít vlastní auto. Nemusí totiž sami platit kupní cenu, servis, pojištění a další poplatky, protože jsou zahrnuty v celkové ceně a podělí se o ně všichni uživatelé auta.
Sdílení aut v praxi poprvé zavedli Švýcaři (v roce 1984) a v Severní Americe Québečané (o deset let později). Dnes se odhaduje, že v Kanadě tyto služby nabízí 11 společností a využívá je více než 15 000 lidí. Odborníci spočítali, že člověk, který tímto způsobem sdílí auta s ostatními, vyprodukuje až o polovinu méně škodlivin než běžný motorista.
Města navíc těmto vozidlům nabízejí vyhrazená parkoviště, jež usnadňují parkování v přeplněných centrech. Služba snižuje celkový počet vozidel ve městě a lidé díky ní více využívají městskou hromadnou dopravu.
