Nejstarší horniny na světě v Hudson Bay
Datum: 24. 10. 2008
Skalní podloží na východním břehu kanadského zálivu Hudson Bay obsahuje nejstarší známé skály na Zemi, které se tvořily už před 4,28 miliardami let, tedy ne dlouho po tom, co naše domovská planeta vznikla. Vědci to oznámili ve čtvrtek 24.9.2008.
Je to udivující objev, protože naše Země je stará 4,6 miliardy let a zbytky její původní kůry jsou extrémně vzácné. Podle teorie v období Hadean (před 4,5 až 3,8 miliardami let) není toto období geologickou dobou jako takovou, tou dobou docházelo k masivnímu bombardování Země velkými planetesimálami. To uvolňovalo hodně tepla a tak Země a další planety by na počátku své historie měly být podle této teorie roztavené. Tuhnutí roztaveného materiálu v horniny nastalo až když se planety ochladily. Navíc na Zemi byla většina původních hornin zatlačena hluboko pod povrch Země působením deskové tektoniky.
Skály na pobřeží Hudson Bay v severním Quebecku byly již v roce 2001 vytipovány jako potencionální naleziště geologicky velice starých skal. Geologové z McGillovy university nyní v odebraných vzorcích analyzovali izotopové složení vzácných přechodných kovových prvků neodymu a samaria. Zjistili tak, že mají k dispozici vzorky staré 3,8 až 4,28 miliardy let, tedy výrazně starší než kdykoliv před tím.
Tyto skály tak mohou být zbytky prvotní kůry Země, která se tvořila na povrchu planety, když chladla jak to ochladilo následující narození sluneční soustavy, tvrdí Jonathan O'Neil z McGillova university v Montrealu.
"Dost možná, že to byla originální kůra, a před ní už Země žádnou stabilní kůru neměla. Je to velký otazník," řekl O'Neil novinářům v telefonickém interview.
Oblast asi 10 čtverečních kilometrů v této části severního Quebeku je tvořena vulkanickou horninou čedič. Pro určení jeho věku geochemikové použili metodu izotopického datováni analyzováním samaria a neodymu.
Vědci, kteří uveřejnili svůj objev v časopisu Science, řekli, že studium těchto skal může dát nové záchytné body o tom, jaká vypadala naše planeta tak brzy ve své historii. Sluneční soustava, včetně Země, vznikla před 4,57 miliardou let. Tyto skály se tak datují d doby jen o zhruba 290 milionů let později.
Richard Carlson z Carnegie Institution z Washingtonu řekl, že jisté charakteristické rysy těchto skal naznačují, že tou dobou již byla na povrchu Země přítomná voda. To by mohl být také příspěvek do diskuze kdy se poprvé objevily oceány a zda voda na Zemi vznikla nebo byla přinesena ledovými kometami. Možnost přítomnosti vody také vypovídá o povrchové teplotě v té době, řekl také Carlson.
"Když planeta vznikla, podobala se pravděpodobně roztopenému kotli, ale zdá se, že už brzy se ochladila a nabyla až tak dramaticky odlišná od dneška - pravděpodobně teplejší, ale ne dramaticky žhavá," řekl dále Carlson.
Vědci v těchto skalách pátrali také po známkách bakteriálního života, ale žádný přímý důkaz o životě nenašli. "Víme velmi pravděpodobně, že to nebylo to pravé prostředí pro život, ale kapalná voda je podmínkou pro život. Tedy byl tam život? Toto je další velký otazník," řekl O'Neil.
Zatím byly nejstarší známé skály o stáří 4,03 miliardy let nalezeny v severozápadním teritoriu Kanady. Nejstarší minerální zrnka zirkonu však pochází ze Západní Austrálie a datují se do doby před 4,36 miliardou let.
Objev je dílem Jonathana O'Neila (McGill), Richarda W. Carlsona z Carnegii Institution ve Washington, Dona Francise (Mcgill) a Rosse K. Stevensona z Quebecké university v Montrealu.
Podle: Science a McGill University
